Můj šéf je pěkné zvíře!

Poznáte z této věty, jestli jsem ironický nebo jestli svého nadřízeného chválím? Pravděpodobně ne.

Dnešní článek bude o vedoucích pracovnících – pokud jste jedním z nich, dostanete možnost se zamyslet nad tím, jak Vás vidí Vaši lidé; pokud nepatříte mezi manažery, možná právě zde objevíte typ Vašeho nadřízeného…

Šéf a zvíře?! Ano. Každou vlastnost nebo povahový rys našeho nadřízeného totiž můžeme přirovnat pomocí jisté archetypální metafory k nějakému zvířeti. Namátkou vybírám:

• Dynamika respektive tempo: želva, šnek, gepard, orel…
• Bystrost versus intelektuální malátnost: sova, delfín, osel, vůl…
• Charakter, tedy hodnoty a postoje: hyena, sup, chameleon, kočka…
• Aktivita versus reaktivita: včela, kůň, lenochod, slon…
• Sexuální aktivita či přitažlivost: skokan, býk, zajíček, kudlanka…

Samozřejmě se v typologii vždycky jedná o zjednodušený pohled na člověka, v realitě představuje každý vedoucí spíše mix několika typů (zvířat). I přes takové škatulkování lidí mám rád názornost a obraznost takových typologií. Znáte typologii šéfů podle rodinných vztahů?

• Šéf Hodný tatínek (Hodná maminka): poradí, pomůže, pohladí, utře nos nebo zadek, zametá cestičky. Hyper-protektivitou (přehnaným ochranářstvím) potírá samostatnost a individuální zodpovědnost vedených lidí. Podtypem je Šéf Dědeček (Babička): rozmazluje, hladí, nepotřebuje dávat korektivní zpětnou vazbu (vychovávat), protože necítí za pracovníka přímou rozvojovou zodpovědnost.
• Šéf Otčím (Macecha): nepěstuje žádné bližší vztahy, je chladný a odtažitý, náročný. Občas překvapí (časově omezeným) výbuchem lásky či štědrosti. Podceňuje loajalitu a psycho-sociální fenomény (vztahy, emoce…).
• Šéf Brácha (Ségra): kamarád, bez hierarchického odstupu, otevřený, vstřícný, nápomocný. Umí však převzít zodpovědnost? Dokáže stanovovat druhým mantinely pro jejich fungování? Jde vzorem? Malé krize zvládá v pohodě, ve větší krizi je neadekvátně měkký nebo neadekvátně tvrdý.
• Šéf Férový otec (Spravedlivá matka): miluje a současně má své hranice. Vychovává, formuje a přitom dává rozvojový prostor druhému. Pomáhá a podporuje, ale zároveň vystavuje druhého častým výzvám. Své lidi motivuje a štve dohromady.

Pokud jste manažer-ka: Kam byste se zařadil-a Vy? Každý z uvedených typů má své plusy a mínusy – jak s nimi pracujete?
Takže pozor:

1. Není ani tak důležité to, do jakého typu se zařadíte Vy, ale spíše to, jak Vás vnímají Vaši lidé: nezneužívají Vaší lásky nebo kamarádství? Nevyhýbají se Vaší náladovosti? Neštvete je víc, než je motivační míra? (To, že jste motivační míru překročili, poznáte tak, že pracovník po rozhovoru s Vámi přemýšlí namísto nad sebou spíše nad Vámi – že Vy jste nevyspaný-á, ve stresu, bez sexu, bez kontroly emocí atd.)
2. Umět efektivně u svých lidí pracovat s „motivační mírou“ je důležitější než to, jakým zvířetem Vás Vaši pracovníci někdy označují.
3. Pokud chcete být vnímáni jako nějaké konkrétní zvíře, dejte jeho obrázek na nástěnku a mluvte o něm na poradách… je to jako v marketingu s budováním značky! ☺

A přeji vám šéfa, který je více člověkem než zvířetem!

Autor: Martin Padalík