Dřu jak kůň
Představte si, že v duchu uvedené metafory existuje typologie zaměstnanců podle (světe, div se) koní. Líbí se mi její barvitost, používám její vypovídací schopnost, čerpám její potenciál pro aplikaci do praxe. V krátkosti vám ji přiblížím, pochopitelně při vší úctě ke koňům i k lidem.
Zaměstnance primárně můžeme rozdělit na A. chovné (to jsou ti, kteří mají budoucnost a potenciál) a B. ty na odstřel (expresivně tak označuji ty pracovníky, kteří budou ve firmě pouze omezenou dobu – ty, kteří od nás odcházejí nebo jsou odejíti).
„Chovné“ pracovníky dále dělíme na závodní a tažné.
„Závodní“ – to jsou šikovní pracovníci, většinou dobře motivovaní a motivovatelní, mají zpravidla slibný potenciál profesního a osobního růstu. Dobře se s nimi pracuje, jsou schopni nést zátěž i zodpovědnost. Jen je potřeba se jim věnovat, jinak se cítí nevyužiti a mohou pak přejít závodit do jiné „stáje“. Zvláště některým plnokrevníkům je potřeba ukázat či naučit je, kde a jak mají závodit, aby se z nich nestaly „neřízené střely“.
„Tažní“ – tak můžeme se vším respektem označit pracovníky, kteří sice nejsou takovými hvězdami jako ti „závodní“, ani nemají takový rozvojový potenciál, ale pro firmu, ve které pracují, mají – i přes občasné výkyvy – obrovský přínos. Jejich význam je především v tom, že pracují povětšinou vytrvale, spolehlivě, zodpovědně, zvládají dlouhodobě i rutinní úkoly. Jsou schopni částečného (i když pozvolnějšího) rozvoje svých schopností a dovedností. Zaplať pánbůh, že takoví lidé ve firmě jsou. Je velmi vhodné udržovat jejich loajalitu. Tito pracovníci (na rozdíl od těch „závodních“) nemají moc rádi změny, novinky nebo dokonce soutěže – potřebují spíše svůj klid, jistotu a stabilní podporu.
„Tažní koně“ mají však v sobě temnou podskupinu „herky“. Expresivně tímto pojmem označuji takový typ pracovníků, kteří do práce chodí pouze „v sebeobraně“, potřebují častý, opakovaný dohled (protože zodpovědnost nést neumějí nebo nechtějí a samostatnost se u nich se zodpovědností většinou nepotkává). Proč takového člověka má zaměstnavatel ve své „stáji“? Pragmaticky řečeno: pravděpodobně proto, že nemá na uvedenou práci nikoho lepšího (pořád je „herka“ lepší než nic, že). Ale pokud se herce nebude její nadřízený dostatečně věnovat, skončí tato v kategorii „na odstřel“, logicky.
Co z uvedené typologie plyne?
Například toto:
- Nebude funkční stáj ta, která je složená pouze ze závodních koní.
- Bude přetížený vedoucí, který nemá žádné závodní koně, na které by mohl delegovat část svých úkolů.
- S typem „na odstřel“ je potřeba uzavřít na zbývající dobu spolupráce tzv. pakt o neútočení, tedy dohodu, ve které bude určeno, co má dotyčný-á plnit, aby měl (od vedoucího) klid.
- K lidem je potřeba přistupovat diferencovaně, ne každý je vhodný pro každou práci. A ne každého lze úspěšně rozvíjet.
- Při náboru a výběru nových lidí do pracovního týmu je důležité mít jasno, jakého koně potřebuji.
- Úspěšní mohou být všichni. Kromě herky.
- Nemá cenu chtít od tažného koně, aby vyhrával závody. Stejně tak je neefektivní závodní koně ubíjet tím, že jim dáme převážně tažnou prací.
Nemám rád typologie, protože zpravidla stírají pel výjimečnosti každého z nás. Mám ale rád názorné metafory, které pomáhají přemýšlet o druhých lidech.
Přeji vám, ať nedřete jako kůň, ale ať vsadíte na toho správného koně!
autor: Martin Padalík
P.S. A příště si přiblížíme typologii šéfů!