Co snižuje stres

Možná jste to četli, možná o tom slyšeli, anebo vám to došlo samotným, když jste se ex post divili nějaké své reakci: stres snižuje člověku jeho inteligenci!

Představte si inteligenci jako souhrn mentálních činností a schopností, jakými jsou paměť a pozornost, k tomu tvorba logického úsudku, k tomu kvalita a rychlost rozhodování, schopnost „odstupu“ od situace, a k tomu třeba ještě schopnost předvídat a schopnost poučit se z chyb. A teď na tyto všechny schopnosti pusťte stres – ale ne ten pozitivní, který konstruktivně člověka aktivizuje, ale ten nepříjemný, zpravidla déle trvající, který způsobuje silnou psychickou zátěž. Co se stane? Metaforicky řečeno:

Lidé jednají bezhlavě. Lidé panikaří. Lidé ztrácejí hlavu. Lidé blázní. Lidé ztrácejí soudnost. Atd.

Když si velikost inteligence představíte jako číslo (u písmen IQ), pak v přímé úměře bude toto číslo klesat v závislosti na míře stresu, kterou člověk prožívá. Nadprůměrně inteligentní člověk se tak ve stresu chová jako normální jedinec, průměrně inteligentní osoba ve stresu klesá do pásma debility. Z tohoto důvodu se skoro jako primitivové chovají lidé
– zasažení stresem v ohrožení života (tzv. davová panika plná atavistických instinktů stáda),
– zasažení stresem z přemíry nákupních možností (velké množství obchodů v obchodních centrech vyvolává tzv. nákupní horečku),
– zasažení stresem z emočně vypjatých výchovných situací, zejména jsou-li objektem výchovy pubescenti a adolescenti (rodiči „rupnou nervy“ a řve jako primitiv a někdy dokonce upadne k použití primitivní formy komunikace, kterou je násilí),
– zasažení stresem před zkouškami (studentům se hůře učí, protože jsou jejich výše uvedené mentální funkce oslabeny nebo blokovány) atd.

Když se díváme s odstupem na uvedené stresem postižené jedince, často se jim divíme, říkáme si „to by přece normální člověk neudělal“ a tak podobně. Dobře tuto situaci znám z drillového tréninku, kdy postupně zkouším jednoho účastníka po druhém třeba formou krátké scénky: „To mně se nemůže stát, takovou chybu přece neudělám“, říkají si účastníci, než na ně přijde řada. A pak? Účastníci tréninku se potom sami diví, co za chyby dělají, jaká šílená slova a věty jim jakoby samy opouštějí ústa…

Někdy si říkáme i v životě stejnou větu, dokud na nás nepřijde řada.

Dostáváme se proto k otázce: dá se s tím, že stres nám snižuje inteligenci, něco dělat? Odpověď zní: ANO! Co tedy s tím:

1. Pro prevenci: aktivně plánujte a imaginujte. Obojí má stejný efekt: když si představujete (obzvláště těžkou) situaci dopředu, snižujete tak její stresovost, zvyšujete svou adaptabilitu atd.
2. Pro profylaxi: doporučuji metodu, kterou přináší můj kolega Náčelník Studená Sprcha Peter Urbanec, a tou je postupně naučit své tělo (a tím i psychiku) na diskomfort například postupným otužováním anebo jiným stupňovaným tréninkem.
3. Pro léčbu: Pro snížení stresu, když už jste v něm, platí: změň typ činnosti nebo místo výkonu činnosti nebo obojí. Prostě vystřídej typ práce nebo na chvilku odejdi a protáhni se. Z toho důvodu k léčbě stresu přidávám ještě jedno krásné indické přísloví: Když nejvíc spěcháš, zastav se.

Přeji Vám krásný inteligencí protkaný týden.

Autor: Martin Padalík

P.S.: Když stres nám snižuje inteligenci, tak doufám, že si o autorovi tohoto článku neřeknete, že ho psal ve velkém stresu J