Dnešní článek je o obecně rozšířeném nešvaru. Věřím, že spousta obchodníků
a majitelů firem se jej dopouští z nevědomosti a v nouzi.
Začíná to obvykle takto: Máme málo zákazníků. Kde vzít další? Přidáme další službu
či produkt. A vida! Přibylo nám pár nových zákazníků. A jak získat další? Přidáme další službu či produkt…
Kam to vede? Že děláme spoustu činností a žádnou pořádně. Jsme vyčerpaní, nové zákazníky už přibrat nemůžeme a ti stávající nám nepřináší tolik zisku, kolik bychom na slušné podnikání a rozvoj firmy potřebovali.
Pro lepší pochopení si uveďme příklady:
Fotograf, který má strach, že bude mít málo zakázek a tak fotí plesy, večírky, děti
v ateliéru, novorozence, portréty venku, akty, produktovou fotografii, školy, jídlo
a do toho nabízí i práci grafika. Oproti tomu tu máme fotografa specialistu na svatby, který fotí jen je. Kterého si raději vybereme, když chceme nafotit svatbu? A který bude asi lépe po nějaké době fotit svatby, ten brouk pytlík nebo ten specialista? Kdo bude mít na svatby lepší techniku, ten který fotí všechno nebo ten, který fotí jen svatby?
A kdo z nich bude mít jednodušší nabídku, jednodušší prezentaci, jednodušší zacílení své reklamy?
Podobně to vidíme i v restauracích: chtějí oslovit co nejvíce lidí a tak restaurace umí hamburgery, pizzu, čínu, ryby, steaky, těstoviny a pak i českou kuchyni. Nebylo by náhodou lepší dělat jen nejlepší hamburgery ve městě a nic jiného? Když se náš kuchař bude fokusovat jen na jedinou kuchyni, nebude v ní větší borec, než když
dělá tak nějak všechno? Nedokáže časem mít i levnější dodavatele surovin pro své hamburgery, když odebírá jen suroviny jednoho typu, ale ve větším množství?
A máme tady i finanční poradce: Kontaktuje zákazníka z Prahy, i když je z Klatov
a bude muset za ním 2 hodiny jezdit. Místo toho, aby hledal zákazníky ve svém okolí,
a že tam jsou, tráví čas na cestě do Prahy. Opravdu mu ten v Praze vydělává tolik,
že se za ním vyplatí jezdit? Má strach a tak bez rozumu bere všechno. Jenže tím
si, paradoxně, zazdí cestu k úspěchu.
Zkusme se zamyslet, jestli toto nepostihlo i naše podnikání. Zda netříštíme svojí pozornost a energii na spoustu drobností a utíká nám efektivní byznys.
Obecně je to o Parettovi: 20% zákazníků nám přináší 80% příjmů a obráceně. Za 20% času uděláme 80% obratu a obráceně. Nechme si těch 20% top zákazníků a zbytek hoďme za hlavu. Jen tak budeme mít čas najít další zákazníky podobné těm z top 20% nebo ještě lepší.
Message tohoto článku je jasná. Příležitosti jsou a uvidíme je, jen když si uděláme čas
a rozhlédneme se. Čas si uděláme tak, že zahodíme neefektivní práci. Když máme strach ji zahodit, nebudeme mít nikdy prostor pro růst svého byznysu a čas najít lepší zákazníky a příležitosti. Dostáváme to, na co se fokusujeme. Chceme se fokusovat
na 20% efektivních zákazníků? Nebo na těch 80% neefektivních?
Mimochodem, dnes je doba specializací. Koupíme si dnes mobil, v kterém je jediný program, v kterém lze fotit, psát texty, dělat prezentace, tabulky, poznámky
ze schůzek, připomínky, nastavit budíky, organizovat svůj čas i čas svého týmu, komunikovat na sociálních sítích? Nebo máme na každou záležitost samostatnou
a jednoduchou aplikaci?
Autor: Peter Urbanec
Ahoj Peter, dobrý den všichni ostatní.
Přirovnání s mobilem je trošku zavádějící.
Zde platí dle mého zdravý selský rozum.
Protože mít v mobilu, tabletu, noteboku, PC, … na vše aplikaci,
to by to zařízení musel být nafukovací.
Viděl jsem několik takových to zařízení, kde bylo nainstalováno kde co a pak se v tom lidi ztráceli, protože toho tam byla přehlšel.
Mimochodem, já takový jediný program, v kterém lze fotit, psát texty, dělat prezentace, tabulky, poznámky ze schůzek, připomínky, nastavit budíky, organizovat svůj čas i čas svého týmu, komunikovat na sociálních sítích, neznám. Osobně bych ho ani moc nechtěl. A pokud je dnes je doba specializací, koupíme si mobil,
který bude umět jen telefonovat a psát SMS ?
Vždyť na to byl mobil přece stvořen.
Focení, natáčení, …. na to jsou přece foťáky, kamery, ….
Vím, co Peter chtěl článkem říci, jen jsem si dovolil trošku jiný pohled na svět.
Hezký den.
Jiří Malińák